Od samého rána bylo krásně. Autobus nás vezl směrem na Holedeč, Kounov a netrvalo dlouho a vystoupili jsme v lese, kde nás oslnila vůně zdejšího prostředí, které je naprosto odlišné od toho městského. Cíl se nacházel opravdu daleko, proto bylo potřeba posilnit se svačinkou od našich kuchařek a zahnat žízeň čajem. Zastavili jsme se u Čertova kamene, který známe z pověstí od Vladimíra Hulpacha a pokračovali dále cestou necestou, tedy spíše tudy, kde nám to více připomínalo výpravu za Šípkovou Růženkou.

Občas jsme zaslechli nedočkavé zvolání: „ Kdy už tam budeme?“, ale i to nakonec doznělo, když se před námi objevily úžasné zbytky hradu Pravda. „ Hurá, jsme na místě,“ zvolali mnozí a odměnou nám ihned byly voňavé tvarohové buchty. Jak ty nám přišly vhod!

Poté už jsme vstoupili na nádvoří, plni očekávání. Prozkoumali jsme zdejší prostředí, vyzkoušeli chůzi po úzkém prkně, pozorovali místní hmyz, nahlédli do tajemné hladomorny, zpívali a fotili se a možná bychom tam byli ještě teď, kdyby nás nezlákala touha vrátit se zpět, domů, ke svým rodičům….

fotogalerie