Konec září už je tady. Co všechno už jsme zvládli? Umíme si připravit bublání, první cvičení byla zatím bez úboru.V našem výtvarném koutku pilně tvoříme. Takhle jsme malovali sluníčka.

 více v naší fotogalerii

Tak jsme se opět sešli. Prázdniny utekly jako voda a už zase chodíme do školky. Noví kamarádi se pomalu rozhlíží, zkušení školkáčci si ví rady a jsou vzorem i pomocníky pro nové kamarády. Zatím si všichni vedou skvěle. Seznamujeme se, hrajeme si, zpíváme, učíme se sluníčková pravidla, tvoříme. Podívejte jak to to vypadalo u Sluníček v prvním zářijovém týdnu.

více foto zde

Nashledanou v září! 

Ještě než jsme se rozběhli na prázdniny, tak jsme si zazpívali a zatančili s Hudebním divadlem Hnedle vedle. Přijali jsme pozvání na zahradu SZEŠ a OA v Žatci, akci pořádalo MC Sedmikráska. Sluníčko svítilo a oblíbené písničky z pohádek nám udělaly radost. Byla to prima zábava na konec školního roku. 

Již podruhé v krátkě době jsme se vypravili do Tuchořic. Tentokrát jsme byli pozváni, abychom vystoupili na zahájení Sportovních her Tuchořice 2017, které se konaly v areálu Domova "Bez zámků". Děti se představily s vystoupením Vodoměrka Věrka a Rákosníček. Také na tuto akci nás doprovodili rodiče, děkujeme.

Sportovní hry jsou setkáním mentálně postižených nejen z Ústeckého kraje. Letošních her se účastnilo 10 družstev z  Ústeckého a Středočeského kraje včetně dvou družstev pořádajícího Domova „Bez zámků“ Tuchořice.

  více foto zde

Pro letošní zahradní slavnost jsme si zvolili téma VODA. Takže se naše dny ve školce plnily povídáním a zpíváním o vodě, také malováním, pokusy s vodou prostě vším co se týká vody. Hledali jsme písničky pro naše vystoupení a opět jsme sáhli po tvorbě našich oblíbených autorů Zdeňku Svěrákovi a Jaroslavu Uhlířovi a vybrali jsme písničku Vodoměrka Věrka. Protože máme rádi pohádky, tak jsme k vodoměrce vybrali ještě postavičku Rákosníčka, který jak známo má svůj rybník Brčálník a v jednom z příběhů se potká i s vodoměrkou Věrkou. Holčičky představovaly lehoučké, něžné vodoměrky a kluci šikulku Rákosníčka. Den byl jako malovaný a zahradní slavnost jsme si užili. Rodiče a všichni hosté byli skvělí a odměnili všechna vystoupení velkým potleskem. Došlo i na občerstvení na našem mlhovišti. Bez vody by to prostě nešlo, to všichni dobře víme.

 více foto zde

společná fotogalerie MŠ zde

Počasí je jako stvořené na výlety a tak jsme se vypravili na další výlet, tentokrát do lesa u Holedeči. V lese bylo příjemně, sbírali jsme přírodniny s stavěli domečky pro skřítky. Pozorovali brouky, poznávali stromy (jehličnaté a listnaté už vážně rozlišíme. také poznáme keř) no a také jsme si cestou povídali a zpívali. Jako vždy došlo i na mňamku z batůžku. Tentokrát byla dokonce v jednom batůžku našeho kamaráda i naučná literatura, tak jsme se hned podívali a byl to atlas hub. Skvělé! Naše Sluníčka umí překvapit a potěšit, jsou to zvídálci a mají dobré nápady. 

5.6.2017

Tak už je správné letní počasí. Užíváme si naší školkové zahrady, ještě že se můžeme i osvěžit. Voda, písek, kamínky... Kdyby mezi stromy nevykukovaly paneláky, bylo by to jako na pláži. Běháme si bosky dokonce i po kamíncích a klidně i lenošíme. Léto je fajn, užíváme si to.

Vyrazili jsme na výlet na zříceninu hradu Pravda. Autobus nás dovezl na rozcestí mezi Domoušicemi a Pnětluky a my jsme se vydali lesní cestou kolem Čertova kamene až na kopec kde stával hrad Pravda. Než jsme se vydali na cestu snědli jsme si jablíčko a pořádně se napili. V lese naštěstí nebylo takové horko a tak se nám šlo dobře. Zastávku na svačinku z batůžku jsme si udělali u Čertova kamene. Kámen jsme si prohlédli a poslechli si pověst, která vypráví o tom kdo a proč ho donesl právě sem. Cestou do kopce jsme procházeli pískovcovou stezkou a viděli jsme vytesané sochy do kamenů. Když jsme dorazili až na zříceninu, mimochodem opravdu toho moc z hradu již nezbylo, tak nás tam již čekaly paní kuchařky a buchty k obědu. Pěkně jsme se utábořili a jedli jsme, odpočívali a hráli jsme si. Na fotkách vidíte i naše ohniště (je to jenom jako, přece bychom v lese nezapálil oheň, zvlášť když ještě bylo takové sucho). Chvilku jsme jako opékali buřtíky ze šišek, ale potom přišel jeden kamarád na nápad rožnit králíčka. No pravda, zní to trochu morbidně, ale rytíři na hradě také opékali nad ohněm co ulovili v lesích. Tak to berte jako legrácku, my jsme se tomu zasmáli a plyšový králíček to přestál bez úhony. No a potom už jsme jenom seběhli z kopce a jelo se domů. Bylo to fajn.

více foto zde

30.5.2017