Toto téma bylo pro děti hodně zajímavé. Povídali jsme si o zimních radovánkách a sportech. Kromě rozhovorů nad obrázky a sledování sportovců na interaktivní televizi jsme se zaměřili na rozvoj pohybových dovedností v oblasti jemné a hrubé motoriky.
Proměnili jsme se ve sportovce (lyžaře, hokejisty, bruslaře). Vyzkoušeli jsme si jízdu na dřevěných lyžích, házeli koulí na cíl, hráli koulovanou a další sportovní hry.
Hrám ve třídě předcházely činnosti na téma zimní oblečení. Děti tvořily šály, čepice, rukavice (učily se vázat uzlíky, pracovaly s vlnou, malovaly inkoustem, zmizíkem - procvičovaly grafomotorické cviky. Odměnou pro všechny sportovce byla především radost z pohybu na čerstvě napadaném sněhu.
Tato hra zábavným způsobem rozvíjí prostorové vnímání. Děti pomocí tvarových kostek vytváří podle zadání v úkolové knize objekty s různou úrovní obtížnosti. Byla to makačka, ale zvládli jsme to na jedničku! :-)
V atlasech, encyklopediích a na globusu jsme si prohlíželi náš svět a vyhledávali zajímavé obrázky. Jako správní dobrodruzi jsme se teple oblékli, nalodili se a vypluli směr Grónsko na návštěvu k Eskymákům.
Po vylodění jsme si povídali o životě v Grónsku, jaké jsou zde klimatické podmínky, jaká zde žijí zvířata, jakým způsobem tu žijí lidé - Eskymáci. Dozvěděli jsme se, jak se dává taková eskymácká pusa. Při jejím zkoušení jsme si užili spoustu legrace.
Hráli jsme si na Eskymáky - lovili jsme ryby k snědku a hospodařili v iglú.
Abychom byli zdraví a zdatní, nezapomněli jsme na cvičení. Ve skupinkách jsme na dráze trénovali chůzi bokem ve vázaném zástupu po laně a hmatovém chodníčku (museli jsme se domluvit na postupu, když se na jedné smyčce na lanu sešli dvě skupinky Eskymáků).
Nepoužívané PET lahve jsme využili k výrobě tučňáků, které jsme vyráběli také z papíru - umisťovali jsme je na ledové kry z papíru a eurofolií.
Ve skupince jsme si vyrobili iglú z papíru - někteří z nás měli křídu až za ušima :-). A na konec jsme na interaktivní televizi shlédli krátký a zajímavý dokument o tučňácích.
"O Koblížkovi"
Začali jsme pohádkou "O Koblížkovi", kdy jsme na úvod hráli hru "Koblížku, sedni si". V kroužku jsme pojmenovávali předměty na obrázcích potřebné k výrobě koblížků. Po poslechu pohádky jsme si s dětmi rozdělili pohádku na části a každý svůj úsek pohádky nakreslil tuší a koloroval vodovými barvami. Následně jsme obrázky dle posloupnosti děje slepili v leporelo, podle kterého jsme si pak společně odvyprávěli děj. Při koblížkově cestě jsme si masírovali nožky. Další koblížkova cesta byla vytvořena pomocí švihadel a stuh, ve které byly rozmístěny různé předměty (i mimo ni). Děti si cestu prošly a měly za úkol na pruh papíru po paměti zakreslit, které předměty byly umístěné v cestě.
"O Smolíčkovi"
Po poslechu pohádky "O Smolíčkovi" jsme Smolíčkovi vybavovali světničku, hráli jsme pohybovou hru, dále asociační hru (kdy jeskyňky přemlouvaly neoblomného Smolíčka, aby je pustil do světničky). Hráli jsme hru "Na opaky" - to jsme vymýšleli parafráze pohádky.
"Červená Karkulka"
V košíčku ukrytém pod šátkem jsme našli víno a květinu pro babičku. Zjistili jsme, že se jedná o košíček červené Karkulky a že v něm chybí bábovka pro babičku. V kouzelné tašce jsme pak nalezli vše potřebné pro upečení takové bábovky - tak jsme se pustili do díla. Než se nám bábovka upekla v troubě, zahráli jsme si pohybovou hru "Na vlčka". Na závěr nám paní učitelky v našem novém divadle zahrály pohádku a pak jsme zkoušeli hrát my našim kamarádům. Sladkou tečkou pak bylo ochutnávání bábovky. MŇAM, ta se ale povedla!. :-)
V dalším týdnu jsme navázali pohádkami z večerníčků, filmů, bajkami a v neposlední řadě jsme si na závěr našeho putování pohádky ve třídě uspořádali ples, kdy jsme do školky přišli jako princezny a princové.
Bee - Bot je programovatelná robotická interaktivní pomůcka, která rozvíjí logické myšlení, prostorovou představivost, plánování a předmatematické dovednosti. Zkrátka si musíme lámat hlavu, jaká tlačítka správně navolit, aby včelička dojela do cíle, který si předem určíme.
Když já se natáhnu, až na strop dosáhnu. A když se skrčím, do výšky skočím.
Když si sednu, nožičky zvednu. Když si lehnu, ani se nehnu.
Srdíčka zkoumala led a jeho vlastnosti. Led jsme ponořili do sklenic s teplou i studenou vodou a pozorovali, jak rychle ubývá. Děti si led osahaly, dýchaly na něj, zahřívaly jej v dlaních a pozorovaly, jak taje a cítily, jak studí a klouže.
Nakonec si děti vzaly ledovou kostku na talířek a štětcem nanášely teplou vodu. Velkou radost měly z jednotlivých pokusů, ale i z překvapení, které objevily po úplném roztání ledu.
Třída SRDÍČKA 
Pracovníci:
Bohumila Černá - učitelka
Marie Řezáčová- učitelka