Celý týden jsme si povídali na téma DRACI. Učili jsme se básničky a také jsme procvičovali barvy pokládáním stejně barevných víček na mašle, které má drak na provázku. Vyplňování pracovního listu s drakem nás také moc bavilo.
Zábavu jsme si užili při hledání mašlí po třídě, které drak při silném větru ztratil a pak jsme je dávali na stejně barevný papír, kontrolovali barvy a počítali, kolik mašlí bylo. Nakonec jsme si zazpívali písničku - Vyletěl si pyšný drak - kterou jsme i doprovázeli pohybem.
Poslední říjnový den patřil tradičně setkání u dýní. Tomu všemu však ještě předcházely veliké přípravy a to zejména výroba ohnivé dýňové polévky.
A abychom se i lehce postrašili, čekalo nás překonání strašidelné Harryho komnaty, a ta stála za to! Někdo se nebál vůbec, někdo jen malinko a někdo se raději neodvážil...
Odpoledne už jsme trávili všichni pohromadě. Dlabali malí i velcí, kdo měl hotovo, hledal dalekohledem pavouka či hada, povozil patizon v kočárku nebo ochutnával dobrůtky mnohých maminek. Byly vynikající!
Účast byla hojná a díky tomu se nám před vchodem šklebí velké množství dýňových potvůrek. Jen se na ně podívejte!
Nedávno jsme si na zahradě užili nevšední podívanou. Objevil se u nás veliký traktor s obrovskou hromadou hlíny, aby nám zvětšil náš dosavadní kopeček. A přijel ještě dvakrát, aby všeho bylo dostatek. Rádi bychom totiž rozlehlou zahradu využívali co nejvíce a protože se blíží zima, věříme, že nás čekají pořádné zážitky… A za to vše patří veliké díky manželům Přibylovým ze třídy Sluníček, kteří nám toto obrovské množství přivezli a upravili.
Že je podzim krásné období, všichni víme. Čaruje barvami a vše kolem nás se připravuje na důkladný odpočinek. I na poli je sklizeno a nachystáno ke spánku... A abychom na tu podívanou nebyli sami, vzali jsme do batůžku i Františka. Jen ať taky vidí.
Jedním z darů pole jsou brambory. Dříve si je lidé pekli venku, ale my jsme to zkusili ve školce. Vcelku se nám povedly.
Kromě nich jsme si donesli i všelijaké druhy zeleniny, poznávali jsme, ochutnávali, tvořili...
A také jsme si zahráli hru KOMPOT.
Navzdory pochybám, zda v chladných říjnových dnech ještě podnikneme cestu do lesa, jsme se nakonec usnesli k jasnému rozhodnutí : POJEDEME. Ráno už slibovalo příznivé vyhlídky a tak jsme se měli na co těšit. Houby jsme sice nenašli, ale překrásné dubové listy, žaludy i šípky zakrátko náš košík naplnily. Cestou jsme si zaskotačili na dřevěných prvcích Hopíkovy stezky, zaposlouchali se do zvuků lesa a ani jsme se nenadáli, měli jsme v nohách přes čtyři kilometry.
Úterní odpoledne s příjemným větříkem a naprosto vyhovující teplotou vzduchu... Co víc si přát….
Ač plni obav z bezvětří, sešlo se na poli za městem mnoho účastníků dračího sletu... Ten, kdo nebyl, zaváhal, neboť letošní drakiáda se opravdu vydařila. Dráčci létali, kam jen mohli a malí i velcí odcházeli spokojení.
Třída ŽABIČKY 
Pracovníci:
Petra Komorášová - učitelka
Aneta Cvečková - učitelka
Veronika Šůsová - úklid