Celý týden jsme si povídali o masopustu jako takovém, o jídle, tanci, muzice. Tak nás to povídání uchvátilo, že jsme si to chtěli i zažít. A tak jsme si řekli, proč ne! Vyráběli jsme masky, hráli na hudební nástroje a zpívali. A co by to bylo za masopust, kdybychom ho i my neukončili přehlídkou masek a pořádnou tancovačkou. V pátek jsme se převlékli do nádherných masek, zahráli si spoustu her, které máme rádi, zatančili si a také nechyběla sladká odměna. Všichni jsme se náramně bavili a den si užili se vším všudy.
Tak zase po čase „přiletělo“ Divadlo Letadlo… Usadili jsme se na palubu a letěli… Vlastně také pluli, vznesli se balonem, cestovali vlakem i jinak a poznali spoustu zajímavého. Třeba Velkou čínskou zeď, Eiffelovku nebo úchvatnou Sochu Svobody. Po dlouhé cestě kolem světa jsme se ale stejně ze všeho nejvíce těšili na to, až se vrátíme domů s pořádnou dávkou bohatých zážitků.
Přišla zima a krom mrazů nám přinesla i dopis od kamarádky Aniky, která žije v Grónsku. A abychom zjistili, jak se jí tam žije, vydali jsme se na velký zimní výlet až za Eskymáky. Abychom v kraji věčného sněhu a ledu dobře zapadli (jistojistě ne do sněhu), museli jsme během cesty ještě zvládnout spoustu věcí. Každý z nás musel mít například pravé eskymácké jméno, abychom na něho mohli během nějaké velké sněhové bouře volat a snáz ho tak našli. Dále jsme se museli naučit stavět správné eskymácké iglú. Nejdříve jsme trénovali na kostkách cukru, aby výsledné iglú přečkalo i tu největší severskou fujavici metelici.
Vyrobili jsme si eskymácký pohárek, do kterého jsme celý týden sbírali body za dobrou práci.
Díky dechové rehabilitaci jsme si procvičili pravidelné, správné dýchání, abychom v tuhém arktickém vzduchu neměli problémy.
Po cestě jsme postavili sněhuláka, kolem kterého jsme se potom zbylými koulemi koulovali.
Všechny nás potom mráz příjemně kousal do uší, tak jsme si museli rozdělat oheň a upéct ulovené ryby.
Naučili jsme se, jak si správní Eskymáci dávají pusu a že jejich velmi dobrým přítelem je tučňák, kterého jsme si také vlastnoručně vyrobili.
Na konci našeho putování jsme si pomocí magické polární záře všechny body proměnili ve sladkou odměnu.
Čas letí jako voda a najednou je po Vánocích. Přišli Tři králové a s ním i odzdobení našeho vánočního stromečku. A aby nám to nebylo tak líto, vyrobili jsme si krásné královské koruny, které všem náramně slušely.
Ještě než jsme se rozešli domů koukat na pohádky, ujídat cukroví a zdobit stromeček, zastavil se Ježíšek i u nás ve školce a nadělil nám pod společný stromeček v tělocvičně spoustu dárků, mezi kterými jsme našli i nové podsedáčky. Některé dárečky jsme si rozbalili ve třídě a měli z nich opravdu velkou radost. Nakonec jsme poděkovali Ježíškovi a začali si se vším hrát.
Co jsme si upekli … si taky nazdobíme. Spousta perníčků čekala na naše šikovné ručičky, které by je nazdobily a dočkaly se. Udělali jsme si krásné adventní dopoledne, při kterém jsme si vyzkoušeli nazdobit perníčky dle našich představ. Ne jen že nás to moc bavilo, ale ono se nám to také moc povedlo. Vypadají překrásně a jsou moc dobré!
V pátek 2.12.2016 jsme měli ve třídě vzácnou návštěvu. Přicupital k nám Mikuláš, přiběhl čert a přiletěl andílek. Zpočátku jsme se všichni trošku báli, protože čert byl tak veliký, že se nám nevešel ani do dveří. Avšak za chvilku jsme zjistili, že kdo byl hodný, tomu čert nic neudělá. Ale jelikož i my máme ve třídě pár zlobidýlek, tak si na někoho chystal pytel. Když naši hříšníčci slíbili, že budou hodní, budou si pomáhat a uklízet, tak je paní učitelky čertovi nedaly. Dokonce každý z nás dostal balíček, kde jsme měli vitamíny v podobě ovoce, ale také něco na zub.
Když návštěva odešla, udělali jsme si čertí portrét, abychom na něj měli památku. Když jsme dokreslili naše díla, stali se z nás na chvilku malí čertíčci, avšak jen do té doby, než jsme se pořádně umyli.
Dnes jsme si ve třídě vytvořili vánoční atmosféru. Při poslechu koled jsme rozváleli těsto, které nám naše hodné paní kuchařky udělaly.
Poté jsme vykrajovali perníčky různých velikostí a tvarů a na první pohled bylo vidět, že mnozí z nás pomáhají doma maminkám.
Šlo nám to jedna báseň a z naší malé pekárny vzešly krásné, voňavé perníčky, které provoněly celou naší školku. Moc nás to všechny bavilo a těšíme se na další perníčkový dýchánek.