Září v Žížalkách: první měsíc plný velkých kroků

Září je v dětské skupině především měsícem seznamování, zvykání si a prvních velkých kroků. Nejinak tomu bylo letos i v Dětské skupině Žížalky v Žatci, kde jsme přivítali mnoho nových dětí. A přestože každý začátek přináší slzičky, nejistotu i spoustu nových situací, letošní adaptaci můžeme s radostí hodnotit jako velmi klidnou a úspěšnou.

Adaptace je proces

Adaptace v dětské skupině neznamená pouze zvládnout ranní odloučení od rodičů. Dítě si postupně vytváří vztah k pečujícím osobám, poznává nové kamarády, prostředí i každodenní režim a především získává jistotu, že je na novém místě v bezpečí a rodiče se pro něj zase vrátí.

Zároveň dobře víme, že neexistuje jeden adaptační plán, který by vyhovoval všem dětem a rodinám. Někdo potřebuje více času a postupných kroků, jiné dítě zvládne přechod velmi rychle. Proto se vždy snažíme domlouvat s rodiči individuálně, reagovat na potřeby dítěte i možnosti rodiny a adaptační období zbytečně neprodlužovat tam, kde to není potřeba.

Velkou zásluhu na letošním hladkém průběhu měli právě rodiče, se kterými se nám podařilo skvěle spolupracovat. Díky vzájemné důvěře, komunikaci a respektování domluveného postupu děti velmi rychle pochopily, jak nový denní režim funguje. Krásně si poradily i děti, u kterých z různých důvodů musela adaptace proběhnout rychleji než u ostatních.

Důležitá je přitom také stálost a předvídatelnost. Pokud se například společně s rodiči rozhodneme udělat další krok a dítě v Žížalkách poprvé zůstane i na odpočinek, je zpravidla vhodné dát mu možnost tuto zkušenost několik dní zopakovat. I když první pokus nemusí být úplně bez slziček, návrat k dřívějšímu režimu hned následující den může být pro dítě matoucí. Díky trpělivosti, pravidelnosti a klidnému přístupu většinou děti nový režim přijmou překvapivě brzy.

Velmi důležitou roli v tom hraje také důvěra rodiče. Děti naši nejistotu vnímají mnohem více, než si někdy myslíme. Když rodič dítěti klidně a s jistotou ukáže, že Žížalkám a pečujícím osobám důvěřuje, pomáhá tím pocit bezpečí budovat i u svého dítěte. Jednoduše řečeno – jistý rodič, jistější dítě.

Nejprve malý krok, potom další

Na nic jsme nespěchali a nové situace jsme dětem přidávali postupně. Jedním z důležitých kroků byly pravidelné návštěvy naší tělocvičny. Děti totiž velmi rychle pochopily, že právě třída je místem, kam si pro ně přicházejí rodiče, a proto pro ně zpočátku mohl být odchod ze třídy nejistý – chtěly zůstat tam, kde věděly, že je maminka nebo tatínek zase najdou.

Tělocvična pro nás proto není jen místem pro pohyb a hry, ale také důležitou součástí adaptace. Děti si postupně vyzkoušely, že mohou společně s pečujícími osobami třídu opustit, strávit nějaký čas v jiném prostředí a poté se zase bezpečně vrátit zpět. Postupně tak získávaly jistotu, že i když ze třídy odejdeme, vždy se zase vrátíme.

Tato zkušenost nám následně velmi pomohla při prvních návštěvách zahrady i při první společné procházce.

S ohledem na počet nových dětí považujeme takto rychlou a klidnou adaptaci za velký společný úspěch. Dětí, rodičů i nás pečujících osob. První měsíc nám znovu ukázal, jak důležité jsou při nástupu dítěte do dětské skupiny trpělivost, důvěra, postupné kroky a především spolupráce rodiny s pečujícími osobami.

Září v Dětské skupině Žížalky v Žatci tak nebylo jen měsícem zvykání. Bylo měsícem, během kterého se z nového a neznámého místa postupně stalo místo, které už naše děti dobře znají. A teď už se můžeme společně pustit do všeho, co nám nový školní rok přinese.