Přijali jsme pozvání pracovnic Městské knihovny v Žatci a zavítali do jejich zrekonstruovaných prostor. Pro většinu dětí to byla první návštěva a stala se tak novou zkušeností a důležitým krokem v předčtenářské gramotnosti v životě samotném. Předškoláci byli vtaženi do děje knižního příběhu, pomáhali hlavnímu hrdinovi, radili, kreslili, seznámili se s tím, co vlastně knihovna je a odnesli si z tohoto dopoledne jistě množství zajímavých zážitků.
V knize Kouzelné dudy jsme se dočetli, že kdysi dávno prý za zdmi Klášterní zahrady žil mnich Václav. Vzplanul velkou láskou ke krásné a milé Uršule stejně, jako ona k němu. Zavítali jsme si tedy ta tajemná místa prohlédnout. Mnicha jsme tam nepotkali, ale popovídali jsme si u sochy Boreše, u bisty Jana ze Žatce, zastavili se u koz i nádherných pávů. Určitě si návštěvu zahrady ještě zopakujeme.
Tohoto rána se k nám začaly slétat prapodivné čarodějnice. Kluci i holky byli převlečení do roztodivných kostýmů a někteří se do školky dokonce dopravili na koštěti. No bylo veselo! Na vše jsme se posilnili pořádným rautem a poté se již uskutečnil hromadný slet Žabiček a Srdíček na školní zahradě. Létali jsme na koštěti, dokonce jsme se s ním i trefovali na cíl, skákali v pytli a zkoušeli všelijaké čarodějnické kousky. Zkrátka jsme si užili spoustu zábavy.
Že se s kameny dá tvořit, co fantazie dovolí, jsme si nedávno vyzkoušeli. Zábava to byla parádní. Přidali jsme listí, větvičky, a že nás to bavilo, netřeba zmiňovat. Jsou z nás opravdoví stavitelé!
Inspiraci získanou návštěvou muzea jsme využili při zdobení vajíček. Zvolili jsme jednobarevný nátěr a poté již zbývalo jen dozdobit. Mladší polepovali a starší si vyzkoušeli voskovou techniku. Úplně hladce to nešlo, ale trpělivosti měly děti dostatek a hlavně si odnesly úžasný pocit, že si vyzkoušely něco nového, neznámého.